Bílý medvěd

TZ | Zlikviduje stavebníky nová legislativa? Není to tak horké!

Zákon, který prodraží každou novostavbu o desítky procent. Zákon, kterým vám stát nařídí a povolí postavit pouze dům, který nemá žádnou spotřebu energie. Nebo zákon, díky kterému bude váš dům vypadat jako laboratoř, ve které ani nesmíte otevřít okno a větrání a topení v něm bude řídit počítač! I takto vyděšeně hovořili lidé a bohužel i některá média o nové stavební legislativě, která začala platit od 1. ledna 2020.

Realita je naštěstí trochu jiná a nový zákon rozhodně není tak drastický, jak to může na první pohled vypadat. Pojďme se tedy s chladnou hlavou podrobněji podívat na to, co se od letošního roku změnilo a na to, o čem doopravdy hovoří zákon o hospodaření s energií č. 406/2006 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 78/2013 Sb.

 

Za směrnicí hledej EU…

Každý soudný člověk jistě souhlasí s tvrzením, že zbytečně plýtvat teplem je pořádně drahý koníček. Stejně tak není zrovna ohleduplné k životnímu prostředí sypat do kotle metráky pelet či pálit v něm kubíky zemního plynu, když vám vzápětí teplo uteče nezatepleným stropem. Ceny energií a paliva navíc stále rostou, a i to patří k důvodům, proč lidé investují do zateplení svých domů. A to ať už rekonstruují starší dům, nebo jej staví od základů nový. Lidé si zkrátka sami umí spočítat, že zateplením ušetří, a nepotřebují k tomu žádný speciální zákon.

 

Evropská unie však radši mnohdy rovnou nařizuje, co se v celé Evropě smí, a co naopak nesmí. Zjednodušeně řečeno, v roce 2010 vydala směrnici EPBD II, která mimo jiné nařizovala, jak se má do roku 2020 snižovat spotřeba energie v budovách. Rok 2020 právě nastal, a v celé Evropě se tak nově musí stavět šetrnější domy podle přísnějších pravidel než v minulosti. Domy vzniklé po roce 2020 musí mít o 20 % nižší spotřebu energií než domy z roku 1990.  

 

Panikařit není třeba, pořádně zateplit ano!

Lidé si často pletou pojmy jako nízkoenergetické, pasivní či nulové domy – každý z nich přitom znamená něco jiného. A právě z neznalosti vznikají mezi lidmi fámy. Opravdu se již dnes dají postavit pořádně drahé, počítačem řízené domy, které vyhřejete teplem vašeho těla. Ty vám však nikdo naštěstí stavět nenařizuje. 

 

Klíčovým sdělením nové legislativy je to, že nové domy musí mít „velmi nízkou energetickou náročnost“ a spotřeba energie musí být „ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů“. Jaké parametry tedy nové domy od roku 2020 musí splňovat a jak je správně postavit? O kolik dražší budou? Co čeká na stavebníky? Odborníci tvrdí, že není třeba panikařit a že jde ve skutečnosti jen o mírné zpřísnění pravidel.

 

„Rozhodně není pravda, že se nové domy budou muset stavět zcela jinak než doposud a z úplně jiných materiálů. V zásadě stačí, když bude stavba dobře orientována, případně zastíněna, bude mít kvalitně zaizolovanou obálku budovy a bude osazena dobrými okny. Pak požadavky nové legislativy jednoduše splní,“ tvrdí architektka Tereza Vojancová ze společnosti URSA.

 

Zásadní je ovšem podle Vojancové správný počáteční projekt a dostatečně dimenzované zateplení. „Pokud nebude mít budova kvalitně zateplenou obálku, bude to muset ‚dohnat‘ vysoce účinnými technickými systémy a obnovitelnými zdroji energie,“ upozorňuje architektka.

 

Od kvalitního projektu novostavby se pochopitelně odvíjí i její cena. „Vzhledem k tomu, že legislativa nepřináší zásadní zpřísnění požadavků, nebude navýšení ceny za stavební práce nijak výrazné. Pokud je dům dobře navržen již od studie, je možné jej postavit bez vícenákladů. Pokud tomu tak není, navýšení ceny by mělo být jen v řádu jednotek procent,“ podotýká Vojancová.

 

Ceny energií porostou, normy se budou zpřísňovat

Stavební normy obecně znamenají nejnižší požadavky, jaké musí stavby splňovat.  A stejně tak to platí i o nové legislativě v oblasti energetické náročnosti budov. Taktéž platí, že v průběhu času se normy zpřísňují a co stačilo před lety, neobstojí dnes. Stejný osud nevyhnutelně čeká i aktuální, byť jen pár měsíců staré „přísnější“ normy.

 

„Požadavky na energetickou náročnost budov se v pravidelných intervalech dlouhodobě zpřísňují. Je to z důvodů snahy zachovat či zlepšit kvalitu vnitřního prostředí v budovách bez negativního vlivu na globální změnu klimatu, cenu energií a čistotu ovzduší,“ vysvětluje Vojancová

 

Častým dotazem stavebníků na projektanty a architekty tak bývá, zda nezateplit dům více, než stanoví norma. „Každému bych doporučila, aby dům stavěl ideálně na parametry pasivního domu. Pokud například stavebníci použijí větší tloušťku skelné vlny při zateplení podkroví, než stanoví norma, navýšení ceny za materiál bude v celkovém rozpočtu za zhotovení střechy opravdu jen mírné. Největší položkou při zhotovení střechy totiž vždy bude lidská práce a fixní náklady na celou její konstrukci, tedy například na zednické práce, tesařské prvky, krytinu, fólie, vnitřní elektroinstalaci či sádrokartonové podhledy,“ upozorňuje Vojancová.

 

Při volbě dostatečné tloušťky zateplení střechy je tedy nutné udělat klíčové rozhodnutí včas. Navíc – vyměnit a zesílit v budoucnosti tepelnou izolaci v již hotové střeše je nemožné bez jejího částečného rozebrání. A kdo by si chtěl nechat za pár let ničit útulné podkroví?

 

Investice do kvalitního zateplení domu se přitom rychle vrátí ve snížených platbách za vytápění. „Pokud investujeme na začátku jednorázově o něco málo více do kvalitního zateplení, ušetříme na následných každoročních výdajích na energii,“ uzavírá architektka Tereza Vojancová ze společnosti URSA.

<< zpět na seznam