Bílý medvěd

Šťastné a veselé, nebo spíš komerční a vypíárované?

Tak je tady po roce zase máme. Svátky klidu a míru? Kdepak, v předvánoční čas ani zdaleka ne. Dny před Vánoci jsou období podobné vábení a lovení. V džungli přeplněných nákupních center se každý snaží ulovit ty nejlepší dárky pro své milované. Ať už to bude ta opravdová od Mattela, nebo pro ty šťastnější třeba i auto - Das Auto. Hlavně je to ale lov, ve kterém jsme kořistí my sami. O naši pozornost se již tradičně snaží skrze reklamní poutače, kdo může. Neony, reklama, fousatý tlouštík, který ze všech stran hřmí to svoje ho, ho, ho. Ano, buďme rádi, že to není Děda Mráz, jak vždycky říká moje babička, ale přiznejme si, že někteří Santu trpí jen díky (mylné) představě jeho příbuznosti s tím naším Klausem. Kam se ale poděl Ježíšek? Umí řídit kamion Coca Coly? Ne? Tak to má smůlu.

Vánoce jsou zkrátka už jiné, než dřív. Ale nám to očividně zas tak nevadí – už jsme si zvykli. Pro stromeček si již tradičně zajdeme do lesa, abychom viděli ty zahnutý zuby nahoru (a možná taky myslivce, až nás bude honit s 1.5 promile v krvi z lesa ven), dobroty k vánoční tabuli nakoupíme tam, kde jim na všem záleží (škoda jen, že před pár měsíci jim bylo zcela ukradené, v jakém stavu své zboží prodávají) - předvánočně naladěni jim to ale stejně odpustíme. K slavností večeři trocha bublinek pro naši renegeraci, nebo raději metylové opojení s dobrodruhem, který ve vaně raději chobotnici, než roztomilé kachničky? Možná přeci jen raději zůstaneme na Štědrý den s čistou hlavou. Tak nebo onak, hlavně ať je to ve vánočním obalu.

Aby to byly opravdu svátky klidu a míru, nemysleme na to, že život je hořký, vyměňme nakousnuté jablko za to, které rozkrojíme se svými blízkými a užijme si sváteční pohodu. Další opakování Popelky (chudák Karel si posteskne nad ztrátou Zlatého slavíka „Kdepak ty ptáčku hnízdo máš…“) cukroví, chlebíčky, bramborový salát (po Vánocích bude k dostání nepřeberné množství hubnoucích produktů – tak se nevažte).

Tak ten předvánoční shon nepřehánějte, vždyť většinou potěší třeba jen drobnost, hlavně když je darovaná od srdce. A hlavně – jaké si je uděláte, takové budou. Tak ať jsou ty Vaše ŠŤASTNÉ A VESELÉ.

P.S. A kdo byl opravdu hodný, uvidí na štědrý den Bílého Medvěda!

Hana Brychtová

<< zpět na seznam